Při ohřevu i ochlazování dochází ve vodních a topných soustavách k postupnému vylučování minerálních a organických látek, které jsou vždy ve vstupní vodě obsaženy. V dlouhodobě provozovaných soustavách i přes dávkování inhibitorů koroze a látek zabraňujících tvorbě usazenin, vždy vznikají pevné povlaky (inkrusty - tvořeny převážně uhličitany vápníku a hořčíku, sírany a sloučeninami železa ) a nánosy na teplosměnných plochách, které snižují účinnost zařízení a způsobují tak nedostatečný přenos tepla. Navíc vylučované látky mohou zapříčinit ucpání soustav (rozvodů otopné soustavy, armatur, výměníků apod.).

V místech se sníženou cirkulací (např. radiátory, zásobníky teplé vody) vznikají navíc usazeniny ve formě kalů, které jsou tvořeny organickými kaly a uvolněnými částečkami pevných inkrustů. K jejich tvorbě dochází nejen na kovovém potrubí a armaturách, ale i na povrchu plastového potrubí a armatur. K uvolnění těchto částic pak dochází např. při přerušení cirkulace, vypouštění a napouštění soustav při opravách, apod. K částečnému uvolnění dochází, zejména u rozvodů z plastů, na kterých nelpí inkrusty a povlaky příliš pevně, i při tlakových rázech v soustavě při běžném provozu.

Tyto usazeniny působí problémy v několika oblastech:

- zvyšují energetické ztráty vlivem zhoršení přenosu tepla, usazeniny jsou velmi dobrým tepelným izolantem a např. cca 1 mm inkrustací snižuje účinnost přenosu tepla na teplosměnných plochách výměníků a radiátorů o cca 5 %,

-  snižují průtočný průřez potrubí, výměníků a radiátorů, omezují a v krajním případě znemožňují cirkulaci topné nebo teplé vody, zvyšují hydraulické ztráty a vlivem toho roste spotřeba oběhových a cirkulačních čerpadel,

-  negativně ovlivňují funkci armatur, regulačních ventilů (zejména nízkozdvihové termoregulační ventily), prvků měření a regulace, zanášejí měřidla tepla. 

Problematika působení usazenin na jednotlivé prvky soustav je rozsáhlá a jejich přesný rozbor a dopad se liší u jednotlivých typů soustav podle jejich složitosti, způsobu provozování a regulace. Navíc dochází k synergickému ovlivňování dílčích působení na energetickou účinnost, průtok, ovlivňování regulačních prvků apod.
       

Obecně lze konstatovat, že působením usazenin v soustavách dochází zejména ke:

A) zvýšení ztrát tepla v rozvodech,

B) zvýšení spotřeby oběhových a cirkulačních čerpadel vlivem zvýšených hydraulických ztrát,

C) nedotápění objektů vlivem zhoršení přestupu tepla na radiátorech a snížením průtoku topné vody,

D) nedosahování předepsaných teplot teplé vody na výtocích u konečných uživatelů,

E) zvýšení nákladů na opravy a údržbu armatur, regulačních a měřicích prvků,

F) snížení životnosti jednotlivých prvků soustav vlivem koroze a mechanického poškození nánosy.

Následné opravy výrazně prodražují provoz, v řadě případů je nutné soustavu vyměnit. Pravidelnou údržbou lze zamezit těmto finančním a energetickým ztrátám a jednou z metod je chemické čištění, které významně napomáhá k prodloužení životnosti zařízení a eliminování nežádoucích vlivů usazenin, kalů a nánosů. Výborný stav soustavy má zásadní význam pro efektivitu a spolehlivost a je přímo spojen s provozními náklady, které minimalizuje.

Přínos chemického čištění lze proto shrnout následovně:

1) odstraňuje nánosy vodního kamene, usazeniny, biologické úsady, důlkovou korozi,

2) zvyšuje tepelný výkon,

3) zamezuje ucpávání termoregulačních ventilů a dalších prvků soustavy vlivem působení koroze a mech. poškozením nánosů,

4) zamezuje korozi,

5) zvyšuje účinnost soustav,

6) snižuje náklady na provoz,

7) prodlužuje životnost soustav a výrazně tak oddaluje investice do nových zařízení.